Vztah a hodnota

Najednou jsem na to přišel, z ničeho nic mne to trklo jak neposlušná koza. Vztah a hodnota jsou univerzální!

Ale pěkně od začátku, pěkně popořadě. Vše začalo nenápadně, školeními, tréninky a koučinky v práci a knihami o produktivitě a diskusemi s okolím a podobně. Tak jsem zjistil, že bych měl v práci považovat všechny za dodavatele nebo odběratele.
Je jedno co dělám, jestli pro externí zákazníky nebo uvnitř firmy, vždy se najde někdo, kdo mi cosi dodává (dodavatel) a jiný, který ode mne odebírá (odběratel).
A to co odebírám nebo dodávám už správně tušíte je ona hodnota. Tak jednoduché to je.

Na a potom jsem jednou tak přemýšlel a došel k názoru, že vlastně všechno naše chování na světě se dá zařadit buď do odebírání nebo dodávání s hodnotou.

Pár příkladů:

  • dodávka řešení pro zákazníka
  • nákup jídla na víkend
  • štrůdl od maminky
  • pusa dítěti před spaním
  • diskuse s kamarádem

Všechno jsou to dodavatelsko-odběrateské vztahy… A už tu je i ten vztah.

Takže máme dvě strany, jedna hodnotu předává, druhá strana ji přebírá a mezi stranami vzniká nebo již existuje vztah.

No a teď od teorie k praxi, chci-li v soukromém či pracovním životě uspět, považuji za velice důležité udržovat zdravé vztahy na mnoha úrovních (s rodinou, v práci, s kamarády, s neznámými lidmi …) a současně se snažit vždy vypátrat jakou hodnotu přináším do onoho vztahu já a jakou hodnotu dostávám. Nedělám tuto analýzu abych porovnával mezi vstupem a výstupem, ale abych si uvědomil jak a jestli jsem pro své partnery prospěšný.

Vyjasněním výše uvedeného se také mimo jiné dostavily další propojené události, začalo se mi třeba lépe určovat priority v životě, protože mi došlo že někteří odběratelé nemusí mít nebo nemají zájem o mnou nabízenou hodnotu. A současně, že mám zájem pouze o některé hodnoty od ostatních, tedy rozhodně ne všechny (třeba, že televize je pro mne na koukání na zprávy bezcenná, bez hodnoty).
Pochopil jsem také, že každá zpráva musí obsahovat od koho, komu a co (opět dodavatel, odběratel a hodnota). Když něco nabízím, přemýšlím o hodnotě pro druhou stranu, proč by měl/a akceptovat moji nabídku.

A teď trochu mimo tvrdá fakta, zjistil jsem, že ve chvíli kdy jsem se začal soustředit na předávání hodnoty ostatním, z nějakého důvodu se mi hodnota začala vracet. Jindy a jinými způsoby, ale děje se to. Nespoléhám na to, neočekávám, jen pozoruji vesmír/přírodu jak pracuje…

Ještě nevím, jestli je to univerzální pravidlo, ale tak nějak tuším. A taky trochu doufám že je. Jak to máte vy?

 

zdroj fotky: Adobe.stock.com